U moře v lednu

Je druhého ledna ráno a my vyjíždíme letos poprvé k moři. Za cíl jsme si vybrali hned to nejbližší, ve Slovinsku. Cesta ubíhá rychle, celá je po dálnici a navíc není skoro žádný provoz. Po druhé hodině přijíždíme k hotelu Riviera v Portoroži. Před vchodem stojí pár aut, proto zastavuji rovnou na zadním hotelovém parkovišti, se štěstím je zde právě jedno volné místo. Na recepci jsem za exota, v hotelu je totiž zvykem přijet před vchod a auto nechat zaparkovat obsluhou hotelu. No nic, to jsme zatím viděli jen ve filmech, tak snad příště. Alespoň nám tedy posílají hotelový elektromobil pro zavazadla na parkoviště. Hned po ubytování se jdeme projít k moři, překvapuje nás, kolik je tu hostů. Mysleli jsme si, že v lednu budeme na Slovinském pobřeží skoro sami, ale opak je pravdou, moře prostě láká i v zimě. Je tu svěží příjemný vzduch, všude dobrá nálada a navíc jsme stihli nádherný západ slunce. Jsme nadšení. Večer jdeme na hotelovou večeři. Užíváme si bufetovou restauraci a vybíráme si, na co máme chuť. Jasmínka  je nejvíc nadšená z výběru zákusků a chce nám je pořád nosit. Po večeři si jdeme ještě projít noční Portorož. Vánoční výzdoba je povedená, zvláště vánočně ozdobené palmy na nás hodně zapůsobí.

 

Ráno naplňuji pravidlo prvního dne na hotelových snídaních.  Dávám si vrchovatý talíř, od všeho něco. Je zajímavé, že to tak vždy funguje, nejdříve chce člověk ochutnat od všeho, ale tak po třech dnech už si stejně dává jen to,co má oblíbené. Taky je zajímavé,  že toto pravidlo platí jen pro chlapy. Dopoledne jdeme na procházku do místního přístavu, je sice chladněji, ale to nám vůbec nevadí. Už doma jsme si všimli, že Jasmínka má zájem o loďky všeho druhu. Tady se to jen potvrzuje, nemůže se na lodě vynadívat a nejlepší jsou ty, na kterých navíc plujï lidé. Na oběd si dáváme pizzu z místní pizzerie. Je poznat, že Itálie je hned za rohem, chutná výborně. Po obědě je Jasmínka zvyklá spát, tak si beru župan a jdu vyzkoušet hotelové wellness. Bazény jsou s mořskou vodou a vyhřívané. Po odpolední procházce a dalším krásném západu slunce si je pak až do večera užíváme všichni. 

 

Třetí den jsme chtěli jet na nějaký menší výlet, ale nakonec se rozhodujeme, že v Portoroži se nám tak líbí, že zůstáváme tady. Odpoledne jdeme na vánoční trhy, hraje tu vánoční hudba, dáváme si výborný punč a wafle a užíváme si příjemné přímořské vánoční atmosféry. Večer nás naprosto dostane zatím nejkrásnější západ slunce, co jsme viděli. Obloha se při něm celá zbarvuje do odstínů červené, růžové a fialové. Po tomto zážitku si jdeme ještě znovu užít koupání v mořských bazénech a po výborné večeři se jdeme naposledy projít do Vánočně nasvícených ulic a k moři. Zítra už nás čeká zpáteční cesta.

 

Ráno si dáváme bohatou snídani a balíme. Dopoledne vyjíždíme domů. Zajíždíme ještě do Piranu, kde parkujeme u městských hradeb, procházíme si je a užíváme si krásný výhled na moře. Na oběd se stavujeme kousek za Ljublaní. U čerpací stanice je restaurace patřící do sítě Marche Mövenpick, která nás překvapí svou úrovní, dobré a čerstvé jídlo, nabídka různých zákusků, ale třeba i vnitřní dětské hřiště, se u dálnic moc nevidí. Nakonec se zde zdržíme víc než hodinu. Cesta dál ale ubíhá rychle, takže před pátou hodinu už jsme doma, spokojení a nadšení, jak i krátká zimní dovolená u Středozemního moře, může být povedená.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *